Fotoexpedice Břidličná


První ze slíbených tří fotoexpedic přichází na řadu. Vy, kdo si tu občas čtete, zajisté víte, že na pozvání Václava Vašíčka, jsem se podruhé vypravil do Břidličné, kde mě Václav od 10.8. do 14.8. provázel ve svém krásném a rozlehlém revíru. Hlavním předmětem fotografování měla být srnčí zvěř, protože právě probíhala (a stále probíhá) srnčí říje. Tak jak to vše nakonec dopadlo? Začnu postupně...

Středa 10.8. 2011

Do Břidličné jsem dorazil odpoledne, kde mě na vlakové zastávce již čekal Václav a šlo se k němu do baráku, a jak bylo již předem domluveno, se jen převlékneme, něco sníme a ihned navečer vyrazíme na první obchůzku. Ještě, než jsme došli k baráku, uviděl nás Václavovo kamarád, Břetislav Skopal, který jel právě z práce. Po seznámení s ním se dohodlo, že se na onu obchůzku k nám přidá. Asi za hodinku a půl přijel Břéťa, naložil nás a jelo se. Na místě jsme viděli dost srnčí zvěře, ale vše daleko a vzhledem k větrným podmínkám nebyla moc velká šance se k nim dostat blíže, což Václav bravurně ovládá. Přesto jsme si sedli a pozorovali tu nádhernou podívanou. Pak se nám naskytl překrásný západ slunce a tak mě napadlo vyfotografovat Břéťu, jako siluetu v onom krásném západě. Začali jsme ho, chudáka, honit po poli, aby byl pěkně proti slunci a po několika minutách, jsme byli spokojeni se záběrama , Břéťovi se ostatně také líbili. Poté následoval odjezd „domů“, prohlédnutí fotek, večere, povídání a popíjení myslivce. Spát se šlo celkem pozdě, ale to je normálka. Na další den nás čekal bohatý program, který Václav připravil.



Čtvrtek 11.8. 2011

Budíček byl už ve 3 hodiny ráno, tentokrát jsme šli pěšky a na místě jsme byli před rozedněním, někdy těsně před 5h ranní. Zamaskovali jsme se na jednom místě, o kterém Václav ví, že tam chodí zvěř, počasí i větrné podmínky byly celkem dobré a tak se čekalo. Po chvíli v dálce Václav zpozoroval srnce, jak se pase. Zkusil ho připískat a srnec okamžitě reagoval, bylo vzrušující vidět, jak jde přímo k nám. Přišel asi na 10-20m a my začali fotografovat, nechal nás udělat několik záběrů, než ho cvakající závěrky odehnaly. Bohužel, jak to už u zvěře bývá, přišel k nám, když ještě nebylo téměř vůbec světlo a tak to moc kvalitní záběry nejsou, ale i tak to ten zážitek vynahradí. Zůstali jsme ještě na místě, ale už se žádné srnčí neobjevilo, jen jsme zahlédli lišku, která obcházela asi 100m vzdálený stoh, nezbývalo než čekat a pozorovat ji, kterým směrem se pak vydá. Párkrát zamyškovala a pak zmizela za stohem. Za nějakou dobu jsme šli až ke stohu a viděli jsme lišku v dálce v poli, asi 200m daleko. Šli jsme ke stěně lesa a pokračovali proti větru k další obhlídce revíru. Ještě jsme pak zahlédli další lišku, také moc daleko a hned kousek od ní se vynořila i ta liška, která brouzdala kolem stohu. Chvíli se pozorovali a pak šla každá po svém., stejně jako pak my s Václavem. Za nějaký ten kilometr jsme narazili na srnu se srnčetem, jak se pásla na kraji lesa, zasedli jsme a opět jsme je začali pozorovat. Znova to byla nádherná podívaná, tohle nikdy neomrzí a zvláště, když se poté vydali směrem k nám. Sice nepřišli dostatečně blízko, ale tak už to při tomto druhu fotografování chodí.Když už jsme mysleli, že se pomalu zvedneme a půjdeme dál, najednou se nám za zády po pravé straně vynořil krásný srnec, byl asi 50m daleko a mířil rovnou za srnou a srnčetem. Václav ho stihnul cvaknout, ale já až, když byl už dále, za prvé jsem si ho všiml později, protože jsem jej přes Václava hned neviděl, seděl po mé pravici a než jsem ho dostal do hledáčku byl už skoro mimo "dostřel". Václav ho zkusil přivábit, ale srnec se jen na chvíli zastavil a pak zmizel i se srnou i srnčetem v lese. Opět krásný zážitek. Pak jsme pokračovali dále, ale změnil se vítr a tak jsme šli další cestou, ale směrem už pomalu k domovu. Na poslední louce jsme ještě zahlédli lišku, která šla směrem k nám, využili jsme toho, když nám zmizela v teréní vlně a ihned jsme se přikrčení běželi zamaskovat přímo v jejím směru za křoví, což se nám povedlo. Liška se za chvíli ukázala, ale naše cvakání ji vyplašilo a utekla opačným směrem. Vím, že jsme asi měli ještě chvíli počkat, myslím, že by přišla ještě blíže, ale každý kdo tohle fotí, ví, jaké to je když nějaké zvíře vidí v hledáčku. Hlavou vám běží, cvakat-necvakat, co když už blíže nepřijde, ale co když přijde… prostě je lepší mít aspoň nějaký záběr, než nic :), však to znáte. K Břidličné nám zbývala přejít ještě ta jedna louka, kde jsme právě cvakli tu lišku a tak jsme vyrazili přímo přes ni. Už jsme moc nedávali pozor a probírali jsme čerstvé zážitky, když tu náhle po pár desítkách metrech z prostřed pole vyskočil nádherný srnec, který tam ležel v troše suché vysoké trávě a hnal si to rovnou do nedalekého lesíka. Oba jsme stihli zareagovat, až už byl celkem daleko, kdo zná, ví, o jaké rychlosti se srnčí pohybuje :). Domů jsme dorazili někdy po 9h ranní, kde jsme se nasnídali, opět prohlédli fotky, probrali zážitky a připravovali se na odpolední program, což mělo být fotografování Rešovských vodopádů, kterého se měl zůčasnit také další Václavův kamarád a fotograf Jirka, kterého již znám z minulé návštěvy. Jirka dorazil po poledni a vyrazilo se, po příjezdu nás čekala nádherná podívaná, kterou mohu každému doporučit. Krásné vodopády a nádherná říčka Huntava, místo, ze kterého čpí pohoda. Každý jsme si hledali nějaké místečko a nezávisle na sobě začali fotografovat každý po svém. Počasí bylo super, sice dusno, ale jinak pěkně. Na místě jsme fotografovali asi 2 hodiny a poté nás čekal prudký výstup směrem nahoru, k asi 500m vzdálenému parkovišti. Výstup nás tak zmohl, že jsme se zastavili na 2 pivkách v hospůdce, která je šikovně postavena hned vedle parkoviště. Asi po další hodince následoval odjezd a doma trochu odpočinku, ale né moc, nelenili jsme a ještě jsme i s Jirkou vyrazili k lesu. Kolem 19h jsme už seděli zamaskováni ve vysoké trávě na louce u lesa. Jeden srnec byl již na louce, byl v dáli na horizontě a naprosto nerušeně se pastvil. Uběhla nějaká ta minuta a z lesa před námi vyšel další krásný srnec a šel směrem k tomu druhému. Václav se opět snažil srnce přivábit, ale protože foukal docela silný vítr a navíc směrem od srnce tak srnec vůbec nereagoval. Václav jen prohodil, že by ho ten druhý srnec mohl začít vyhánět, což se za nějakou dobu také stalo a oba srnci nám zmizeli za horizontem. Čekali jsme tedy dál a soustředili se opět na stěnu lesa. Najednou se oba srnci objevili znova na horizontu, ale kousek za námi… jeden srnec hnal toho druhého přímo k nám. Bylo to neuvěřitelné, srnec přiběhl až tak na 6-10m a vůbec o nás díky silnému protivětru nevěděl. Když zaslechl závěrky na chvíli se zastavil, změnil směr, oběhl nás a zmizel opět v lese. Václav s Jirkou ho stihli nafotit, ale já bohužel ne :). Hlavní důvod proč se tak nestalo, byl ten, že jsem si ještě z odpoledního fotografování vodopádů zapomněl přenastavit fotoaparát a měl jsem tam 12ti vteřinovou samospoušť. Sice to zamrzelo, ale nakonec jsme se zasmáli a dodnes na to vzpomínáme. Pak ještě z lesa vyšla srna, celkem i blízko, tu už jsem nafotil, stihl, sice ne jak bych chtěl, ale jsem rád za každý snímek divoké zvěře. Když se setmělo, sbalili jsme fidlátka a šli přes louku k autu. Po cestě jsme ještě zahlédli další srnčí a jednoho srnce dokonce Václav napískal až na pár metrů k nám, ale byla už téměř tma a my měli již vše ve fotobatohu, takže jsme se jen pokochali dalším krásným zážitkem. Doma následovala obvyklá prohlídka fotoúlovků, večeře od skvělé, Václavovo, ženy Janičky a opět občerstvení v podobě staré myslivecké. Byl to opravdu vyčerpávající a nabitý den. Spát se šlo někdy po půlnoci a usnul jsem jako miminko :)

Pátek 12.8. 2011

Na pátek byl scénář dne takový, že ráno jsme vstali o něco později, po 5té ranní a šlo se opět na obhlídku revíru, tentokrát zase jinudy a jinam. Počasí už bylo trochu horší, byly docela mraky, chvílemi i málo světla a opět pořád se měnící vítr. Zvěře jsme tentokrát moc neviděli, nachodili jsme znova několik kilometrů, ale tentokrát bez větších zážitků. Byli jsme ještě z minulého vyčerpávajícího dne dosti unaveni a tak jsme si těsně předtím, než jsme se vydali na místo, kam pro nás měla přijet Jana, lehli na louku a odpočívali, bylo nám krásně. Za nějaký čas se v dálce objevili na kopci dva srnci, chtěl jsem si zkusit ho také přivábit a tak jsem to podle Václavovo pokynů zkusil na svou třešňovku. Kupodivu se srnec vydal směrem k nám, ale nakonec náš obešel, šel si pro vítr a pak uháněl pryč. Mezi 9 a 10h jsme nesedli do auta a jelo se opět „na základnu“. Museli jsme nabrat síly, ten den nás čekalo ještě dosti fyzického vypětí :) Nasnídali jsme se a odpočívali, Václav u PC a já u jeho noťasu a poté jsem šel do Václavova krytu, že si nafotím nějaké ptáčky. Venku už bylo opět hodně dusno, ale už i dost oblačno, chvílemi se zatáhlo a dokonce i pršelo. Až do oběda jsem fotil ptáky a po obědě jsem pokračoval znova. Docela se dařilo a konečně jsem vyfotografoval Rehka domácího i Zvonohlíka zahradního. Samozřejmě se objevovali i sýkory, vrabci a brhlíci. Průběžně jsem tam fotografoval asi do 15h, pak následovala příprava na fotoexpedici, na pohoří Hrubý Jeseník v Pradědské hornatině, které se měl zúčastnit jak Jirka, tak i Břéťa. Po 16h přijel Břéťa, naložil nás a stavili jsme se ještě pro Jirku a vyrazilo se. Na místě jsme byli asi kolem 17h a šli jsme směrem na vrchol. Břéťa měl sebou placatku s výbornou mandlovou slivovicí, kterou jsme se občas posilnili :) Počasí bylo stále dost oblačné, cestou nahoru jsme každý po svém různě fotografovali, protože je to nádherné místo a fotograf nemůže odolat. Nahoře byl dost silný vítr a pořád se víc a víc zatahovalo. Naproti přes Petrovy kameny, čněl Praděd, bylo to nádherné panorama, škoda jen, že počasí a hlavně světlo nevyšlo, tak jak bychom si přáli. Přesto jsme fotografovali a pár snímků se snad i povedlo. Nenechali jsme si kazit radost počasím a užili jsme si i dost srandy. Václav nám s Jirkou ještě ukázali místo, kde nedávno natrefili na kamzíka a pak už jsme jen čekali, zda se nám trochu nevyčasí a neukáže se pěkný západ sluníčka, bohužel, ještě se více zatáhlo a tak jsme vyrazili směrem dolů k autu. Po 20h jsme byli opět u Václava doma a tentokrát přijal pozvání na návštěvu i Jirka. Janička se o nás zase postarala a krásně nás pohostila, pak se sedělo, jedlo a popíjelo a k tomu samozřejmě povídalo, protáhlo se to až do pozdních ranních hodin, já jsem šel na kutě kolem 3h ranní. V noci jsme slyšeli jak venku pěkně bouří a prší.



Sobota 13.8. 2011

Další den jsme vstávali až někdy kolem 9 ráno, venku bylo zataženo a pořád dešťová přeháňka jedna za druhou. Po snídani jsem se nakonec rozhodl, že půjdu zkusit ještě fotit ptáky a po obědě jsme se s Václavem rozhodli, že přece jen ještě vyrazíme do revíru. Ovšem skoro vůbec jsme nenarazili na zvěř a tak jsme se po pár hodinách vrátili. Václava mrzelo, že pořád nemám fotku srnce, jak jsem si přál a přemlouval mě, že to zkusíme ještě v neděli ráno. Já měl ovšem v plánu už v neděli ráno odjezd domů, nakonec jsem to tedy zvážil a přistoupil na Václavovo naléhání :)

Neděle 14.8. 2011

Ráno jsme se ovšem vzbudili do totálně hustě zamlženého dne… po snídani jsme nakonec došli k závěru, že to už nemá opravdu cenu a že budeme pokračovat zas při nějaké příští návštěvě a  po 7h ojel z Břidličné. Já bych chtěl moc Václavovi moc poděkovat za perfektní dny strávený v jeho přírodě a odvezl jsem si spousty nezapomenutelných zážitků. Také bych rád poděkoval jeho milé a velice hodné ženě Janičce, že se o nás tak obětavě starala a výborně nám vařila, Bylo mi u vás moc fajn a těším se, až se k vám zas budu moct podívat. Nakonec bych rád poděkoval i Václavovo kamarádům a dalším fotonadšencům, Jirkovi i Břéťovi, bylo to moc fajn. Domů jsem dorazil po 16h a ihned jsem se vrhl na prohlížení snímků, kterých mám nakonec dost, takže, spokojenost veliká a Václave, příště už i mě ten srnec vyjde, hlavně si musím správně nastavit tu spoušť, nejlépe na 12 vteřin :)

Všechny fotky, které jsem již stihl zpracovat zítra přidám do gelerie. a ostatní budou další dny následovat.

24.08.2011 22:39:02
kovi.l
Všechny fotografie na mém webu podléhají autorským právům © Jakékoli jejich použití bez mého souhlasu je zakázáno!! © Photo By Kovi 2007 - 2017
Stránky jsou optimalizovány na rozlišení 1920x1080px
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one