Fotoexpedice Cheb

Je tu třetí a prozatím poslední slibovaný článek.Navážu, na předchozí … po poledni 18.8. jsem s Jirkou vyrazili z Kadaně směr Cheb. Ještě jsme se stavěli v Prunéřově na vlakovém nádraží, kde jsme naložili dalšího člena výpravy a tím byl Michal Fabó. Po cestě jsme si nakoupili v Karových Varech v obchoďáku, zásoby jídla, pití a odpoledne kolem 15h jsme již byli na místě, kde nás již čekal Petr Korelus. Vyložili jsme si věci, chvíli pokecali,  a Petr nás naložil do auta a ihned nám jel ukazovat všechny své lokality, kde se to jen hemžilo volavkami, ledňáčky, dokonce i bobrem a podobně. Poté následoval návrat na základnu, kde jsme si domluvili, kdo a na co každý z nás ráno půjdeme. Jirka s Michalem ještě navečer vyrazili na vážky, které také nafotili a ještě nějaké ty západovky. Já zůstal s Petrem na základně, kde jsme pokecali a Petr pak odjel domů.

V pátek ráno bylo poněkud zataženo, ale přece jen jsme se rozhodli, že vyrazíme, od toho jsme tam přece byli, ne? Dorazili jsme na místo, Jirka šel prvně po ránu fotit vážky a pak měl v plánu jiné fotografování. Já s Michalem jsme se zamaskovali u přehrady Jesenice, kde se zhruba 200m od nás procházelo ve vodě asi 6 volavek bílých. Chtěli jsme zkusit štěstí a prostě čekat, zda přijdou i blíže k nám. Po pár minutách se pořádně zatáhlo, začalo se blýskat a nakonec se přidal i déšť s větrem. Chtě nechtě jsme se museli vrátit zpět, kde jsme čekali, zda se, počasí neumoudří. Bohužel neumoudřilo. Strávili jsme zbytek dne v Petrově chatě, kde se k nám odpoledne přidal i Petr, prohlíželi jsme si fotky, kecali a venku pořád pršelo. Navečer to ustoupilo a my se s Michalem rozhodli, že pojedeme na lokalitu, kde nám Petr ukázal, že se zdržují ledňáčci. Když už nic jiného, chtěli jsme si aspoň najít dobré místo, na další den. Jirka nás tedy odvezl a pak se vrátil. Když jsme s Michalem dorazili k rybníčku a řece Odravě, zjistili jsme, že dost stoupla hladina a pořádně se zakalila voda. Celodenní pršení mělo neblahé následky a vyhlídka na vyfotografování ledňáčků se dost zmenšila. Po chvíli pozorování, jsme zahlédli 3 ledňáčky úřadovat na rybníku vedle říčky. Omrkli jsme i větve kam asi sedají a jednu jsme si vyhlídli na další den, hned jsme se u ní zkusili zamaskovat a čekat. Ledňáčků jsme se už nedočkali, ale na místě jsme vydrželi až do tmy. Odměnou nám ovšem bylo, pozorování bobra, sice byla už téměř tma, ale zážitek to byl suprovej. Povídali jsme si o něm celou cestu na chatu, kterou jsme se rozhodli absolvovat pěšky. Když jsme dorazili už tam mimo Petra a Jirky byl tentokráte Petrův kamarád Jirka Novotný, který měl také podle plánu rozšířit naše řady. Následovalo povídání o fotografických zážitcích, popíjení, grilování a pak večerka. Jirka N. s Petrem spali na verandě a my v chatě.V sobotu ráno jsme vstávali, když už Petr S Jirkou N. odjížděli také na ledňáčky. Jirka nás odvezl na stejnou lokalitu asi o hodinku později a sám šel ještě na vážky s tím, že pak přijde za námi. Po příchodu k rybníku jsme viděli Jirku N. zamaskovaného a čekajícího na ledňáčky. Pospíchali jsme také na své místa, ledňáčci občas prolétli, ale na větývce na které den předtím pořád sedávali, se tentokrát vůbec nezastavili. Co naplat, vydrželi jsme tam sedět skoro do 11h. Mezitím přišel i Jirka z vážek a šel si najít své místo.

My s Michalem jsme zvážili situaci, a když jsme víc jak hodinu nezaslechli a ani neviděli ledňáčky, rozhodli jsme se podívat k řece, kde voda malinko opadla. Přišli jsme k místu, kde byl zamaskovaný Petr, který právě balil fotokryt, vyměnili jsme si čerstvé zážitky a zjistili, že se u Petra na jednu malou chvíli ledňáček zastavil, ale pak už vůbec. Prostě se moc nedařilo, což bylo vzhledem počasí a následkům celodenního lijáku předvídatelné. Petr s Jirkou N. se vrátili před obědem a my jsme ještě pár hodinek zůstali, nepodařilo se nám nic vyfotit a tak jsme se i s Jirkou domluvili, že pojedeme také zpět. Po jídle nám Jirka N. spolu s Petrem navrhli, že nás provedou ještě jednou lokalitou, kde bývali bobři a také že se zajedeme podívat na vypuštěnou přehradu, ale ještě předtím, nám ukázali své ledňáčky, které ten den vyfotili. Po několika hodinové obhlídce nádherné lokality, kde jsme dalekohledem pozorovali ï 2 orly mořské a také orlovce říčního jsme se vydali několika kilometrovou cestou, která vedla i přesvypuštěnou přehradu se zastávkou v jedné pískovně, kde jsme narazili na slepýše, jsme se vrátili na chatu a po chvíli občerstvení jsme šly s Michalem a Petrem fotografovat zmije obecné, k dispozici byli dvě, jelikož Petr ví, kde žijí a má s nimi zkušenosti. Fotografování to bylo příjemné a kupodivu, jsem neměl ani moc strach, dokonce jsem si jednu tu mršku vzal do ruky. Ale přiznám se, nebýt Petra, nikdy bych ji tak nevyfotografoval, za což mu patří velký dík. Pár hodin po nás si je šel nafotit i Jirka a já při té příležitosti zkusil vyfotografovat Petrovo úžasného psa Foxe v zapadajícím slunci. Večer následoval klasický program grilování a všemu co k tomu patří.


V neděli ráno jsme opět asi o hodinku později než Jirka N. s Petrem vyrazili na vypuštěnou přehradu, kde jsme den předtím objevili docela příhodné místo, kde by mohli být ledňáčci, bylo tam i hodně rybek a Petr nám potvrdil, že se mu tam jednou také podařilo vyfotit ledňáčka. Zamaskovali jsme se tedy na onom místě a čekali spolu s vycházejícím sluncem v zádech. Petr a Jirka N. šli dále, kde v měli v plánu vyfotit Orlovce říčního. Zhruba po naprosto tiché hodině, jsem usoudil, že tam bohužel ledňáček vůbec nelétá a vylez jsem,  ze stanu. Zbytek lovců zůstali ve stanu s nadějí, že můj odhad je špatný. Já se tedy vydal rozlehlou „loukou“ která momentálně je na místě, kde před rokem bývala přehrada. Nafotil jsem si aspoň skokana zeleného, docela „vzácnou“ Vážku hnědoskvrnnou a zkusil i nějaké motýli. Cestou zpátky ke krytům jsem už z dálky viděl Jirku i Michala, že se také toulají po okolí a každý nezávisle fotí, co sám chce.  Po několika hodinách jsme sbalili fidlátka a jelo se zpět. Cestou jsme na mostě viděli z auta, že v korytu přehrady už také jdou k autu Jirka N spolu s Petrem. Po návratu jsme se začali v klidu chystat na odjezd domů, což přerušil návrat Petra a Jirky N. a ukázali nám, že se jim podařily krásné snímky orlovce říčního, tak aspoň někomu štěstí přálo. My jsme si pak těsně před odjezdem nafotili ještě různé žabky a ještěrku obecnou, poděkovali klukům za super prodloužený víkend v jejich revíru a pomalu jeli zpět domů. Jirka mě s Michalem vysadili v Kadani a pokračovali směrem Ústí nad Labem, kde vystoupil Michal a Jirka pak pokračoval do svého domovského Děčína. Myslím, že za všechny můžu s klidem říci, že to bylo celé super a i přesto, že se nám nepodařil vyfotografovat ledňáček, jsme si to tam moc užili a doufáme, že to nebylo naposledy. Takže, ještě jednou díky hlavně Petrovi Korelusovi, ale i Jirkovi Novotnému za vše co pro nás udělali, bylo to super. A já bych rád poděkoval i Jirkovi Čižmarovi a Michalovi Fabó, těším se na další společné akce.

01.09.2011 19:06:47
kovi.l
Všechny fotografie na mém webu podléhají autorským právům © Jakékoli jejich použití bez mého souhlasu je zakázáno!! © Photo By Kovi 2007 - 2017
Stránky jsou optimalizovány na rozlišení 1920x1080px
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one