Vítaná a očekávaná návštěva


Opět téměř po roce nás navštívil super kamarád, vynikajíci fotograf a milovník přírody  Václav Vašíček. Připravil jsem pro nás bohatý program a jsem rád, že se téměř vše povedlo. V následujících řádcích se budu snažit udělat z průběhu čtyř dní plných fotografovaní takový report. Snad se najde někdo, koho to bude zajímat a přečte si pár zážitků z přírody .

 

Středa 9.5. 2012

Den první – Příjezd „Vašíka“ :)

 

Václav dorazil ve 14:15 na vlakové nádraží, kde jsem na něj již čekal. Následoval přesun k nám se zastávkou v supermarketu, kde již tradičně Václav zakoupil „myslivce“ (další ho již netrpělivě očekával u nás v lednici) na posilněnou :)  Po chvíli oddechu, nabrání sil, obědě a občerstvení, jsem podle plánu navrhl, zda se odpoledne zajdem projít po místech, která tu pravidelně navštěvuji ,což Václav neodmítl, počasí bylo parádní a my si to až do večerních hodin užívali. Nafotili jsme skokany zelené, vážku ploskou, nějaká ta šidélka a další živočichy na které jsme narazili. Václav si vyfotografoval i místní krajinu a pomalu jsme šli domů. Doma následovala klasika, prohlídka fotek spojená s debatováním, občerstvením (pár kozlů,plum vodka a ano… ani na myslivce se nezapomnělo)  a večeří. Když padla tma, vyrazili jsme ještě fotografovat noční Kadaň, protože při minulé návštěvě to Václavovi zhatilo počasí. Dařilo se a kolem 24h jsme byli doma.


Čtvrtek 10.5. 2012

Den druhý – Den vážek,žab a čolka obecného.

 

Ráno jsme vstávali kolem 6h, počasí bylo opět skvělé. Dnešní plán byl, že ho věnujeme znova prohlídkou „mého revíru“ s tím, že je možné narazit a vyfotografovat spousty zvěře, případně se zastavíme i v místním parku, kam chodím fotit ptáky a veverky. Viděli, či slyšeli jsme dost zvěře která se nám bohužel nepodařila vyfotografovat (srnčí, bažanty, zajíce), ale to nám nakonec ani nevadilo. Podstatnou část dne jsme strávili u jednoho rybníka nad Kadaní, kde jsem našel líhnoucí se vážky, spousta skokanů zelených a hnědých a rozhodně bylo co fotit, včetně samotného rybníka. Užili jsme si otravných much a mušek, válení v blátě, štípanců od komárů, mravenců a já vlezl i do rybníka, abych získal fotografii skokana zeleného,který asi 6m od břehu provokativně skřehotal :) …prostě ,co bychom neudělali pro pěkný a zajímavý záběr. Podařilo se nám udělat spousta pěkných fotografií a cestou zpět jsme se ještě podívali k norám a totálně „vyšťavení“ a usmažení od slunce jsme se po poledni docela vyčerpáni vrátili domů na oběd a hlavně na studeného kozla, s tím, že pokud bude potřeba dáme si i menšího šlofíka :) Nakonec jsme asi za 15-20min. ve třech zdolali i celou flašku myslivce, protože byl Vašek nadšen z fotografií, které se mu toho dne podařilo nafotit a jak několikrát pravil … „to se musí zapít“ a na to se nedalo nic namítat. Poté jsme postupně usnuli :) Před 18h jsme už byli opět připraveni a navrhnul jsem, zda si Václav nechce vyfotografoval čolka obecného. Jako vždy s nadšením souhlasil a šlo se. Po příchodu na lokalitu o které vím, že tam čolci jsou jsem měl obavy, že cesta byla zbytečná, téměř vše, až na pár malinkých loužiček bylo vyschlé… avšak po chvíli jsme jednoho našli a tak jsem měl opět radost, že se daří. Ještě jsme tam prozkoumali okolí, ale nic zvláštního jsme už neobjevili. Mise byla splněna, byl čas se vrátit zpět a po obvyklém rituálu, který následuje vždy po příchodu z „akce“ jsme ještě večer vyrazili na dvě točená pivka, jelikož ten den bylo opravdu horko a dusno.


Pátek 11.5. 2012

Den třetí – Ve fotovoru

Na celý dnešek bylo naplánováno fotografování na jednom z droužkovických rybníků, kde již několik let fotím z fotovoru vodní ptáky a minulou návštěvu si tento dobrodružný, zajímavý a bezesporu krásný styl fotolovu Václav díky špatnému počasí moc neužil. Již ráno bylo vidět, že tentokrát se počasí opět vydařilo a ráno v 6h jsme se autobusem přesunuli do nedalekého Chomutova, kde nás čekal můj brácha a odvezl nás na rybník. Ten den jsme byli posíleni o mou přítelkyni, která plnila funkci „provianťáka“ a samozřejmě také fotografovala v okolí rybníka a zkusila i něco nové, k čemuž se ještě dostanu. Po příjezdu na místo si Václav oblékl slušivé,sexy broďáky a podle mých instrukcí šel hledat do rákosí ukrytý fotovor a poté vyplul na rybník do zátoky, kde to opravdu žije. Já s přítelkyní jsme na břehu občas zkoušeli fotit šidélka, vážky a jinou podobnou havěť. Po pár hodinách jsem šel pro dřevo na oheň, aby bylo připraveno na opékání,až Václav dorazí z vody. Asi po 2 hodinách vylezl z fotovoru a byl úplně nadšený, protože se mu podařilo udělat krásné snímky potápky černokrké, poláka velkého a racků chechtavých. Zapálil jsem tedy oheň, opekli jsme si „buřty“  a zalili to „kozlíkem“ . Pak jsem šel do fotovoru já, jelikož Vašek se šel podívat po okolí a nafotil opět nějaké krajiny a hmyzáky. Já vyfotografoval v podstatě to,co Václav, jen jsem nenarazil na poláka, ale zase jsem našel už v pár hnízdech racků mláďata, což jsem po návratu na břeh řekl Václavovi, aby si je šel vyfotit. S Václavem šla poprvé v živodě v broďákach fotit i má přítelkyně a moc je jí to líbilo. Nafotili si malé racky a nadšeni se vrátili na břeh, kde jsem se já zatím jen tak poflakoval. Vydrželi jsme tam do odpoledních hodin a opět příjemně unaveni a nadšeni z fotek (Václav už neměl jak fotit, zdechla mu baterka a ještě nastřílel i plnou kartu… ti „kanónysti“ ) Opět vyprahlí jsme byli těsně před 17h doma. Znova následovala obvyklá procedura a šlo se na točené, nešlo to jinak.


 

Sobota 12.5. 2012

Den čtvrtý – Sysel všude, kam se podíváš.

V noci z pátku na sobotu se přehnalo několik bouřek, ochladilo se a my měli obavy jak to bude vypadat ráno, protože plán se musí přece dodržovat a na programu byla užasná, celkem vzácná a chráněná zvířata, zvaná sysel obecný. Jsou to opravdu pozoruhodná zvířata a neskutečná „torpéda“. Trocha jsme si přispali s tím, že se ráno uvidí podle počasí…. Ráno bylo šedivo a zataženo, vypadalo to na déšť… po chvíli hledání různých předpovědí na internetu, jsme nakonec v 8 ráno vyrazili opět i s mou přátelkyní směr Chomutov, kde na nás čekal můj brácha s přítelkyní a vyrazili jsme směr Raná. Když jsme dorazili na místo, bylo pořád dost chladno, navíc tam foukal docela silný vítr a stále hodně zataženo. Prošli jsme místo, kde „syslíci“ jsou, ale žádného jsme neviděli. Z předchozích návštěv mám zkušenost, že vylézali až později, někdy kolem 11 a 12h a proto jsme se po malé poradě já s Václavem a Katkou odebrali do místní restaurace na čaj, polévku a na co, kdo měl chuť. Můj brácha i s přítelkyní šli na vrchol kopce Raná a poté nás tam dle plánu nechali a jeli nedaleko navštívit naši rodinu a vrátili se pro nás až pozdě odpoledne. Za našeho pobytu v restauraci jsme pozvolna viděli, že se počasí trošku lepší, ale pořád to nebylo ono, doufali jsme, že předpověď jednoho norského serveru, na který je většinou spoleh se vydaří a vyčasí se. Přesto jsme asi po hodině vyrazili opět hledat sysly. Po několika minutách jsme zahlédli první „torpédo“ a následovalo několika hodinové plazení, přibližován, krčení, sezení a čekání na vhodné záběry což se s přibývajícím časem i počtem syslů kteří si na naši přítomnost trochu zvykli stávalo lehce snažší. Celou tu dobu se začalo lepšit i počasí a asi kolem 13h bylo už slunečno a přijemně. Syslů vylézalo stále víc a víc… neváhali jsme a fotografovali… na chvíli nás přerušil jen hlad a žízeň, což jsme s Václavem vyřešili opět v místní restauraci a asi po hodině se vrátili na místo činu, kde neúnavě stále fotila Katka. Nafotografovaných syslů jsme měli cekem dostatek a tak jsme se rozhodli vylézt i na samotný vrchol Rané, který nese stejný název a ze kterého je úžasný výhled na České středohoří a kde jsme si také dle programu, chtěli nafotit okolní krajinu. Když jsme na vrcholu fotografovali ozval se brácha, že už pro nás přijeli. Ještě jsme pár fotek dofotili a pomalu se odebrali dolů. Po 17h jsme odjeli, po cestě a dohodě s bráchou,  padnul návrh, že by si „Vašík“ mohl vyfotit chomutovské náměstí, když už tam budem a že máme zhruba ještě necelé 2h na vyfocení nutrie říční, která byla v mém původním plánu také, ale už na to málem nedošlo. Lokalita kde jsme jí fotografoval a kde pořád je není daleko a tak nás tam brácha zavezl. Bohužel, už ale bylo opět zataženo a nutrie se stejně vůbec neukázala. Moc to ale nevadilo, Václav byl i tak spokojený a z toho jsem měl radost spolu s ním :) Večer jsme opět projeli všechny fotky, až do pozdních nočních hodin klábosili, popíjeli na rozloučení s „Vašíkem“ a kolem 1h se šlo do hajan.


 

Neděle 13.5. 2012

Den pátý – Odjezd kamaráda

 

Dnes ráno jsme se rozloučili s Václavem, já ho šel ještě doprovodit k vlaku a před 8h ranní odjel z Kadaně. Pevně doufám, že si to tu s náma užil, stejně jako my s ním, že má hodně krásných fotek, vzpomínek a zážitků. Už teď se těšíme na další setkání a další společné fotografování. Tímto bych chtěl za všechny Václavovi poděkovat za super dny. Pevně doufám, že až přijede příště, podaří se setkání s dalšíma kamarádama a stejně postiženýma týpkama, jako jsme my a kteří se původně měli tady za náma stavit, bohužel jim to tentokrát nevyšlo, tímto i za Václava zdravím Jirku Čižmara, Petra Koreluse a Jirku Novotného. Také bych rád pozdravil Václavovo kamarády Břéťu , Jirku a nemůžu zapomenout na jeho milou a hodnou manželku Janu. 

Fotografie budu postupně přidávat do galerie, hned jak se tím proberu :)

 


 

 

 

 

13.05.2012 12:08:18
kovi.l
Všechny fotografie na mém webu podléhají autorským právům © Jakékoli jejich použití bez mého souhlasu je zakázáno!! © Photo By Kovi 2007 - 2017
Stránky jsou optimalizovány na rozlišení 1920x1080px
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one