Vydařené odpoledne


V pondělí dopoledne navrhl můj kolega, kamarád a také spolupracovník, Martin K. , zda bych s ním nechtěl odpoledne po práci vyrazit na průzkum do dvou, nedaleko vzdálených obor. Taková nabídka se neodmítá a tak jsem souhlasil. Počasí bylo mrazivé, obloha těžce pod mrakem a větrno. 
První obora se nachází v úpatí Krušných hor, chvíli jsme to tam za plotem prozkoumávali, udělal jsem několik snímků laní, ale nebylo to ono, času moc nebylo tak jsme vyrazili do druhé,  pár kilometrů vzdálené a mnohem větší obory. Ta se nachází zas na úpatí Doupovských hor a po příjezdu jsme přes plot viděli stádo muflonů, ale bylo docela daleko od plotu. K vidění tam jsou i jeleni, ale chtělo by to více času, čili se tam někdy vrátíme a vysedíme si snad nějaký pěkný záběr. Už cestou k oborám bylo na polích vidět velmi mnoho srnčí zvěře, a když jsme přijeli k druhé oboře, tak jsme na políčku pod silnicí zahlédli jednoho srnce, Martin přibrzdil stáhnul okénko protože byl srnec vzdálen tak 20-30m zkusil jsem udělat fotku. Srnec reagoval klidným odchodem do nedalekého remízku mezi políčky, ale v tu chvíli jsme si všimli dalšího srnce, který ležel schován ve vyšší trávě. Pokračovali jsme dále, prolezli jsme ještě ploty u obory a asi za necelou hodinku jsme se zkusili vrátit na pole, kde srnec ležel, s tím, že bych se proti větru k němu zkusil připlazit. Z auta jsme ho už ale neviděli, tak Martin řekl, když už jsme tam, že to tam půjdeme projít. Když jsme už byli u onoho místa v klidu vyklusal první srnec, který bych schován v remízku, přeběhl políčko a silnici a celkem v klidu zmizel. Kousek před námi Martin něco zahlédl, ale nebyl si jistý, co to je, pohledem přes teleobjektiv jsem zjistil, že to opravdu je ten druhý srnec, který ležel v suché trávě.Byli jsme po větru a tak jsem myslel, že srnec dlouho čekat nebude, pořídil jsem pár snímků z dálky a začal jsem se k němu pomalu plížit, když jsem byl asi 4m u něj a udělal několik fotek srnec v poklidu vstal a sešel z mírného srázu, ve kterém se nacházel právě již zmíněný remízek a za ním bylo další, mnohem větší pole, tedy spíše louka. Říkal jsem Martinovi, že to zkusíme oba projít, že se tam někde opodál určitě schoval. Martin šel nad remízkem a já pod ním, došli jsme až na konce, ale nic jsme neviděli a ani srnec nevyběhl. Prohodili jsme si strany s tím, že tam někde prostě musí být, že by nestihl tu velkou louku přeběhnout, aniž bychom si ho všimli. Po pár metrech na mě Martin volal, že ho vidí, že je schovaný mezi větvemi stromu a klestí. Sešel jsem tedy dolů a nechápal jsem, jak ho Martin mohl zahlédnout, i když mi ukazoval místo, kde srnec ležel, trvalo mi pěknou chvíli, než jsem ho zahlédl také. Srnec tam ležel a zřejmě doufal, že ho nevidíme.

 Pomalu jsem vleže začal hledat nějakou skulinku mezi větvemi a všem možném klestí, protože srnec byl opravdu mistrně schován. Celou dobu nás pozoroval, fotil jsem a srnec se jen díval. Když jsem našel docela dobré místo, odkud se dala udělat fotka neváhal jsem a cvakal jsem. Těm co to znají, nemusím vyprávět, že vzhledem k počasí i místě, kde se srnec „zapykal" byli světelné podmínky na mizerné úrovni, ale přesto fotky nevypadaly vůbec zle. Když jsem se k němu dostal na neuvěřitelných pár metrů a nafotil jsem si dost fotografií, vrátili jsme se s Martinem k autu s tím, že už pojdeme domů.

 V autě ovšem Martin rozhodl, že má v kufru Prakticu a že by ho zkusil vyfotit na kinofilm.Do této doby vše Martin dokumentoval jen na mobilní telefon. Já se tedy rozhodl, že přehodím objektiv, sundal jsem Sigmu 135-400 nasadil Sigmu 70/2,8 a šlo se zpátky. Srnec byl stále na místě, první šel Martin a opatrně si srnce nafotil asi ze 2m, protože měl objektiv 50/1,4, poté jsem šel na řadu já a také si ho nafotil znova, tentokráte pevným sklem. Ještě někde překáželo pár větviček aby byla fotka bez rušivých elementů a tak jsme po krátkém uvažování rozhodli, že je Martin zkusí odstranit, stejně nebylo co ztratit, při nejhorším srnec uteče, několik povedených snímků jsme už měli. Kupodivu se povedlo opatrně všechny větvičky ulámat či odebrat a dokonce i ta, která byla před hlavou srnce, který sebou jen párkrát škubnul a upřeně nás pozoroval. Ještě jsme tedy nafotili další fotky a zcela promrzlí jsme srncovi poděkovali a odebrali se směrem k autu, cestou jsme samozřejmě tento krásný a neuvěřitelný zážitek pobírali. Napadlo nás, zda nebyl nemocný nebo zraněný, pořád nám nešlo do hlavy jeho chování. Ale viděli jsme ho i odběhnout a důkladně jsme si ho za tu dobu prohlédli a vypadal zdravě, žádný průjem, reakce normální, ani nic podezřelého jsme nezpozorovali. Napadla nás i otrava řepkou o které nám poté psalo i pár kolegů a kamarádů, ale to jsme vyloučili, protože v širokém okolí se řepka nenachází, mezi horskými vesničkami je to jen samá louka. Čert ví, jakou příčinou mělo jeho chování hlavní je, že nemocně nevypadal a my mu za ten zážitek děkujeme. Také nám problýsklo hlavou, že je v těch horách zvěř méně bojácná o čemž nás při odjezdu domů přesvědčil ještě jeden příjemný zážitek. Zahlédli jsme totiž na louce u silnice další srnčí, vítr byl OK tak Martin zastavil a v tu chvíli jsme zahlédli dva kňoury kteří v poklidu odklusali do nedalekých křovin. 

Vylezli jsme ven a pomalu se plížili, lehli si a po chvíli se obě prasata vrátila, došla asi na 20m …nevěřili jsme svým očím. Světlo už bylo hodně zlé a tak se moc dobrých fotek nepovedlo, ale zážitek znova neskutečný. Po chvíli prasata odběhla, chtěli jsme jít už k autu, ale ještě z lesa vyšla srna a opět šla směrem k nám…. Také přišla asi na 20m, dívala se naším směrem, ale chvíli zůstala, zkusil jsem v té tmě pár fotek a až poté srna v poklidném tempu odešla zpět do lesa. 

Bylo to neuvěřitelný, za pár hodin tolik zvěře a tak blízko…. Jediné vysvětlení, kterým jsme si ono úžasné odpoledne  zdůvodnili, bylo to, že jsou v těch horských oblastech prostě ta zvířata opravdu méně bojácná. Děkuji Martinovi a těším se na další zážitky. Vám děkuji, že jste to dočetli až sem… prostě jsem o tom musel napsat.
22.03.2016 20:56:42
kovi.l
Všechny fotografie na mém webu podléhají autorským právům © Jakékoli jejich použití bez mého souhlasu je zakázáno!! © Photo By Kovi 2007 - 2017
Stránky jsou optimalizovány na rozlišení 1920x1080px
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one